Před devadesáti pěti lety, přesně 13. května roku 1926 , se veřejnost poprvé mohla podívat do nynější Galerie výtvarného umění Ostrava. Ale je samozřejmé, že tento slavnostní okamžik byl připravován dlouhá léta.
Jiří Jůza, ředitel GVUO:„Velmi tomu napomohlo budování nové Ostravy jako takové, rozvíjela se střední třída, bohatá podnikatelská třída, která přirozeně inklinovala k výtvarnému umění.“
Přesto se ale vystavovalo jen u obchodníka s uměním pana Slatnera, po různých kavárnách či na
Tlapákově škole. To chtěl změnit významný a úspěšný stavitel František Jureček a jeho přítel Alois
Prušil. Spojovala je láska k umění a často společně navštěvovali pražskou Moderní galerii, kterou dnes známe jako Národní.
Jiří Jůza, ředitel GVUO: „Oni založili spolek, v tom spolku byly osobnosti jako starosta města Ostravy Jan Prokeš, jeden z nejslavnějších starostů naší historie.“
Dalšími osobnostmi spolku byli inženýr Eduard Šebela, ředitel vítkovických kamenouhelných dolů a
také sběratel umění, nebo středoškolský profesor Rudolf Tlapák, jeden z nejvýznamnějších
ostravských kulturních představitelů.
Jiří Jůza, ředitel GVUO: „Oni vypsali soutěž, nejprve si teda mysleli, že se v tom bude více angažovat město, nakonec si vzali úvěry, aby postavili jeden z návrhů, který v té soutěži uspěl, umístil se na druhém místě, byl označen soutěžním návrhem červený čtverec a byl to návrh mladých architektů z Prahy Františka Fialy a Vladimíra Walnfelse.“
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MSK: „Tato budova byla ve své době velmi nadčasová, nejen co se týká architektury, ale také výbavy, osvětlení. A byla to jedna z posledních budov, které byly vystavěny pouze pro galerijní účely.“
Jiří Jůza, ředitel GVUO: „Už do vínku té budovy byla vložena sbírka právě Františka Jurečky, který se bohužel otevření nedožil, zemřel na podzim 1925. Ale vznikla takzvaná Jurečkova obrazárna v horních sálech a byla tou první stálou expozicí.“
Moravskoslezský kraj si je vědom významu této kulturní instituce a proto se o ni vzorně stará.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MSK: „My jsme tam za poslední léta vyměnili podlahy, opravili střechu, instalovali klimatizaci, tak, aby pro návštěvníky byly tyto prostory komfortnější než doposud.“
Jiří Jůza, ředitel GVUO: „V podstatě dodnes ten dům umění plní funkce, pro které byl zřízen, už v té době roku dvacet šest oni si vytkli do svých cílů, aby plnili ty vzdělávací funkce, a nejen volnočasové, ale vzdělávací vůči mládeži, dělnictvu, což děláme doteďka a snažíme se rozvíjet.“